Během studia veterinárního lékařství jsme se učili diagnostikovat nemoci a také to, jak je s nejlepšími výsledky léčit. Stále více jsem se ovšem přesvědčovala o tom, že to není lehký úkol, a že i v dnešní velice pokročilé době má konvenční medicína své limity.

Svou nezastupitelnou úlohu má jistě v oblasti akutní medicíny a chirurgie. Pokud jde ale např. o chronické nemoci, poruchy imunity, hormonální problémy, kožní nemoci či psychické problémy, tak dochází pouze k potlačování příznaků různými farmaky a tím k mírnění projevů nemoci. Nemoc ovšem není jen cizí mikrobiální agens, které se nám usadilo někde v organismu a páchá tam neplechu, nebo problém vyvolaný špatnou životosprávou či genetickými predispozicemi.

Na našem organismu se nesmazatelně podepisuje vliv dnešní uspěchané doby, což má také za následek to, že se stále více lidí obrací zpět k přírodě a k alternativním způsobům léčení. Je to snaha zaslepit prázdné místo tam, kde selhává konzervativní medicína a vše rozumově tak snadno vysvětlitelné. Je to cesta k holistickému pohledu na živý organismus a léčení přímo podstaty nemoci, která je dost často zablokovaná uvnitř našeho těla v naší psychice.

Z těchto důvodů jsem začala studovat homeopatii, a čím více jsem poznávala její principy, přednosti a způsoby léčby, tím více jsem byla z této metody léčby nadšena. V dnešní době se kromě homeopatické léčby a masáží zvířat věnuji především homeopatické léčbě lidí.